Aktuální situace v zemi směřuje k dalšímu ochromení sportovních srdcí a rušení (nejen) běžeckých závodů. Česko-německý půlmaraton ze seriálu Mizuno Trail Running Cupu bude v neděli 4. října na čas nejspíš posledním větším podnikem. O to větší důvod vyrazit se proběhnout do melancholické podzimní nálady chodských kopců a lesů.
„Podle posledních oznámení ministerstva zdravotnictví závod s aktuálními opatřeními uskutečníme,“ oznámil včera pozdě večer jeho ředitel Martin Dvořák. „Všichni účastníci budou mít do poslední chvíle před startem roušky, stejně jako ihned v cíli. Budou dodržovat rozestupy a odstupy, výrazně omezíme občerstvení a rušíme ceremoniál vyhlašování výsledků. Prostě odběhneme a jdeme.“
Už před dvěma týdny museli pořadatelé upravit trať, přesněji stáhnout její pasáže ze zádumčivé krajiny rozvalených německých vsí na českou stranu. Na jaro se odsunul slavnostní křest památníku v Lučině/Grafenriedu, vsi s historií psanou už od roku 1282. Ale zaměstnanci německé ambasády v Praze přesto přijedou a postaví se na startovní čáru, aby aspoň takhle vyjádřili sounáležitost.
Startuje se tradičně z Nemanic, z travnaté plochy před konzumem a fotbalovým hřištěm. Běžci pak zamíří k Novosedelským hutím, přes les a luka vytvoří podmanivý okruh, který je zavede zpět do příhraniční české vísky ještě za Klenčím pod vrchem Čerchovem. Převýšení činí okolo 400 metrů. Doprovodná sedmička zůstane zachována, stejně půvabná, jen pochopitelně kratší. Startuje se v pravé poledne.
Už loni zasáhla závod nepřízeň osudu, překonal ji. Teď v pátém ročníku dostává další ránu, ale ani ta ho nezlomí. Nedovolí to jeho běžci, mezi něž už se v uplynulých letech zařadili třeba výborní reprezentanti, atlet Róbert Štefko nebo lyžařka Kateřina Razýmová, která nedaleko bydlí, či běžkyně Marcela Joglová nebo profesor Jan Pirk, kteří odtud pocházejí a trať už také absolvovali.
Zdejší lidé překonali mnohem těžší rány. Kdysi za komunistické zlovlády tady měli nejblíž umístěné elektrické dráty a ze zhruba třiceti metrů na sebe přes hranice volali členové rozdělených rodin. Přitom už téměř před sto lety napsal zdejší kněz a významný spisovatel Jindřich Šimon Baar: „Pane Bože! Všecky struny v srdci mém již popraskaly. Jedna jediná mi zbyla. Miluješ-li mě – dej – abych směl na ni zahrát píseň o lásce k této tvrdé kamenité zemi.“ Radši si ten kraj rebela Jana Sladkého Koziny nebo nezdolného běžce Vlastimila Zwiefelhofera, dodnes rekordmana Běchovic i Kunratic, proběhneme po mechových chodníčcích.
Pro většinu účastníků platí, že autem se jede z Plzně po I/26 směrem na Horšovský Týn a Babylon, pak na Klenčí a Lískovou, na německé straně je nejbližším sídlem Waldmünchen. Na VIP služby se mohou zvlášť těšit členové platformy Jsem subarista i ti, kdož přijedou do Nemanic vozem Subaru.
Tomáš Nohejl, 773407114
