V Dobříši 20. října 2019

David a Michaela Gerychovi si z obnoveného prvního českého maratonu přes Brdy udělali rodinnou párty. Trať z Prahy-Braníka do Dobříše, kterou už v roce 1908 vytyčil kníže Colloredo-Mannsfeld, a letos měla 44 km, zvládli ve skvělých časech. Však tu jsou doma, bydlí nedaleko Hořovic.

Předposlední podnik letošního Mizuno Trail Running Cupu ale nabídl docela dramatický souboj o prvenství. Jen, že ho oba aktéři prožili až za cílovou branou… „Běžel jsem si svoje, ale v závěru jsem toho měl dost, posledních pět šest kiláků jsem hodně bojoval,“ přiznal David Gerych (tým Kupkolo.cz) 

„Na poslední občerstvovačce asi šest kiláků do cíle na mě někdo houknul, že ztrácím pět minut. Šlo se mi pěkně, ale v hlavě jsem to tak nějak přestal řešit,“ dodal Jaromír Hradecký. V cíli mu chybělo 51 vteřin…

Oba už za sebou dávno nechali dalšího favorita Milana Janatu (Salming/Run4Fun), vítěze letošní Krkonošské 50, který nabral deset minut. „Trošku jsem to na začátku přehnal,“ usmíval se. Ale na jeho obhajobu nutno připomenout výkon na lesním, ale rovinatém, asfaltovém a okruhovém Hradeckém maratonu před dvěma týdny 2:36:55 (o 31 vteřin druhý za Švadlenkou). 

Ovšem vyznavači zážitkových běhů MTRC jsou držáci. Jan Pospíšil šel minulý víkend maraton na Ještěd ve štafetě Wintermana, druhý Hradecký má za sebou třeba krkonošského Rýbrcoula… „Baví mě závodit, jedu takhle od začátku sezony, mám okolo čtyřiceti závodů a většinou na stupních vítězů,“ prozradil jasný tréninkový recept i filozofii mnohých zážitkových běžců.

Ta sedí i na Petra Švarce, dvojnásobného vítěze před časem obnoveného závodu Praha – Dobříš. Známý příbramský ironman skončil čtvrtý za 3:11, ale pozor, je mu třiapadesát. Také vítěz Gerych, bývalý špičkový steeplař a nyní vědecký pracovník vojenského CASRI, má i s ženou za sebou letos dva Ironmany.

„Trénovat stíháme při práci, jak to jde. I proto jsme se odstěhovali sem pod Brdy, kde jsou krásné terény,“ říká Michaela Gerychová (Kupkolo.cz), profesí veterinářka. Teď skončila sedmá v absolutním pořadí za 3:20:01. „Pořád bylo, s kým běžet, okolo mě se to přesýpalo.“ Druhá skončila Magda Horká a třetí místo až v závěru vydřela dobříšská Ivona Rejsková.

Další vytrvalecký zásek si na pažbu zařízl primácký moderátor Petr Vágner, který už dvakrát absolvoval Krkonošskou 50, nebo nedávno pro dobročinnost na Teribearu Terezy Maxové naběhal za deset dní 445 kilometrů. Za 5:07 skončil 121. „Vy jste mi zase dali, sice to nebylo tak náročný jako ve Špindlu, ale stálo to za to,“ vyplísnil v cíli pořadatele a spěchal do studia na večerní Top Star. 

A protože Mizuno Trail Running Cup nezná limity, čekalo se poctivě na posledního účastníka – až (skoro) do tmy. Martin Šandera dorazil do Krmelce v 18.41…

Mapa vedla z branického A-parku v Praze 4 podél Vltavy až k radotínskému mostu. Dál přes golfové hřiště v Lipencích, vzhůru na Cukrák, pod Jílovištěm, s dalším kopečkem na Čertovy skály v Černolicích. Pak po brdském hřebeni okolo Křížové cesty v Mníšku, dolů do yo-yo bandovského Kytína a znovu lesem až na kraj Dobříše, sídla SK Vlaška. Převýšení 584 metrů. Tím si zasloužil mimořádnou pozornost i v nejnabitějším víkendu podzimní (dlouhé) běžecké termínovky.

„Hodně zajímavý profil, velmi pestrý, ani rovina, ani těžké kopce,“ pochvalovali se všichni dotázaní. Jen kdyby po brdském vrcholu nevedl nesmyslně asfaltový chodník… Ale skoro z centra metropole jste doběhli až voňavé nedotčené přírody. 

Ačkoliv sliby Aladina o slunci se naplnily až někdy po jedné hodině, vládlo ideální počasí, mlžný opar dlouho chladil plíce. A v Krmelci na kraji lesa se pak servíroval na gely a tabletami potrápené žaludky jemný vývar

Organizátoři, kteří nepoužívají chemické spreje, museli vybojovat další bitvu s militantními odznačovateli tratí, kteří tady na Brdech před dvěma lety zničili a následně odtud vyhnali i mohutný bikový cirkus Kolo pro život. 

„Jednou jsme ji projeli už v sobotu. Přesto nám ranní nedělní kontrola trati na kole nám zabrala pět hodin, tak tak jsme před prvními běžci stihli opravit a doplnit tabule, mnoho jsme jich našli rozlámaných a poházených v odpadkových koších nebo křoví,“ říkal Milan Beneš. Podařilo se a na trase se šesti bufety nevznikl jediný problém.

Letošní ročník MRTC vyvrcholí už za dva týdny 3. 11. na Motolských jamkách. Tratě 10 nebo 5 km zde na heboučkých greenech budou odměnou nohám za celoroční úsilí. 

Ještě se zápolí o celkové pořadí ve všech věkových kategoriích. Hodnotí se osm nejlepších výsledků z devíti závodů. Krkonošská 50 s koeficientem 1,5, vinou přeznačení tratě a znehodnocení závodu se však nezapočítá pro většinu kategorií Česko-německý půlmaraton – tudíž v pořadí uspějí výborní běžci, ale taktéž pravidelní účastníci.

Kompletní výsledky hledejte na www.trailrunningcup.cz nebo www.sportovniservis.cz

Tomáš Nohejl, 773407114