Dvě klimatické poruchy Ciáran a Domingos, jedna větrná a druhá dešťová, si předaly vládu nad greeny a zpestřily tak kulisu. Tradiční přespoláček Motolské jamky na golfovém hřišti, součást Trail Running Cupu, měl zase bezvadnou atmosféru.
Kurs byl perfektně zavlažený celodenním pátečním deštěm, teplota se držela až u patnácti stupňů, podzimní barvy nasvětlovalo slunce. Dospělý okruh zachoval loňskou mapu, i tak udržela desítka 103 metry převýšení, ale přec jen stoupání cik cak odpalovou loukou k cíli má humánnější podobu. A v klubové restauraci pak čekala výtečná kulajda, k tomu parádní účastnické triko od Craftu. Zkrátka nedělní výlet pro celou rodinku jako malovaný.
Gerron Stewart (Spartak Praha 4) vyrazil svižně hnedle od startu a v cíli z toho byl výborný čas 35:09 s náskokem 40 vteřin na Lukáše Havlíka (Hvězda Pardubice) a dalších 38 na Šimona Beránka, už opečovávaného přípravou double zázemí Olympu/Kerteamu.
„Jsem zdravý a můžu běhat, chystám se na mistrák v krosu, jsem moc rád,“ radoval se člen významné běžecké dynastie a také muzikant po své zdejší vítězné premiéře, už před pěti lety tu byl třetí. Jeho sestra Moira, které třeba odtáhl její maratonský debut před dvěma lety, tu doběhla už v roce 2016 šestá na republikovém šampionátu. Závod má moc rád i táta, legendární zahradník a dvojnásobný účastník mistrovství světa v krosu Eddie Stewart (vážně, už mu je 67 a pořád lítá).
„Ale teď vyrazil na skotský mistrák mílařů, jinak by určitě přišel. My nemáme skotské občanství, tak nás nechal doma,“ usmíval se synek. Tak ještě aby příště dovedl i maminku Miriam. Ostatně jeho výkon ocenil i přední (nejen) horský běžec Ondřej Fejfar i ženou Julií, pravidelní účastníci seriálu. Tentokrát mu to nemohl ztížit, neboť ho zastavila nemoc...
Výborné páté místo zaznamenal olympionik kanoista Filip Dvořák (40:22), který jako by se vydal v tátových stopách, taky otec Libor má páté místo pod pěti kruhy v Moskvě 1980 a pak nekonečný počet skvělých běžeckých závodů. „Druhý rok nejsem profík. Běhám skoro každý den do práce a z práce tam i zpět pět kiláků, hodně jezdím na kole. A teď mě začalo bavit zase závodit. Ale pořád mám šestaosmdesát kilo, to je dost,“ vyprávěl. Podobně jako milovník sportovních výzev a moderátor Petr Vágner, pravidelný účastník závodů TRC, který zde vyběhl s číslem 1. Mezi ženami byla jasně nejlepší jedničkou Anna Straková (42:42, absolutně devátá), účastnice olympijského maratonu v Aténách 2004, také bývalá skvělá duatlonistka ještě federálních česko- slovenských časů, teď už zase úřadující mistryně světa ve skyrunningu (veteránská, jasně).
„Kloužou mi boty,“ zoufala si na startu. Ale zvládla to v pohodě. „Přišlo mi to pořád nahoru nebo dolů, žádné stabilní tempo po rovině. Ale běželo se dobře,“ usmívala se pak v cíli. Do boje vyslala už dopoledne i dvě dcerky Ayelet a Kaylu. Třetí hraje ragby, měla za sebou zápas a zde jen zajistila ochran(k)u. Výhrou zde také oslavila ranní bronzovou medaili neteře Viktórie Chladoňové na mistrovství Evropy v cyklokrosu v Pont-Chateau.
Druhá a třetí doběhly za mámou o generaci mladší Mariana Konvičková (45:25) a Natália Ondrusková (46:50).
Pětku vyhráli Jan Kunčický (17:15) a Anna Málková (18:21, čtvrtá absolutně), těsně před ní doběhl Luboš Gaisl (18:01), člen další běžecké dynastie, loni zde druhý na desítce.
Dvanáctý ročník Trail Running Cupu 2023 zážitkových přírodních běhů vrcholí individuálním adventním maratonem Praha-Dobříš 9. prosince, přihlášky už jsou otevřeny.
Foto: Martin Wawrzyczek
